Vodní park Čabárna Lážnovský

Propolis jako heslo,které již několik let koluje také v kruzích chovatelů Koi.Někteří jej používají jako přídavek do krmiva,jiní na překrytí ran u zraněných ryb.Přitom propolis je mnohem více než můžeme uvěřit.Ostatně je to jedinečný léčící prostředek,jeho působící účinky ještě dostatečně neznáme.Čtěte v tomto článku co do této doby bylo o propolisu všechno objeveno.Opravdový zázračný prostředek.Snad dojdeme k přesvědčení,že co je dobré pro naše Koi-nemůže být špatné pro lidi.

 

Včelí národ je sociální organismus,který se stal známým tím,že množství jednotlivých zvířat žije v omezeném prostoru,přičemž jejich jednání je zaměřeno pouze na to,zajistit přežití národa.Úzký vzájemný kontakt,značné zásoby potravy,sociální výměna potravin,vysoká teplota v oblasti potěrových hnízd a dočasná vysoká relativní vlhkost vzduchu v patrech vytváří ostatně optimální podmínky pro vývoj mikroorganismů.Přesto se ale ukázalo že vnitřek včelího poschodí je zpravidla téměř sterilní.Tato skutečnost je z části také mnohostrannému působení propolis připisována.Tmelová pryskyřice je jedno z nejdůležitějších přírodních látek,které sociálnímu organismu včel umožňují přežít útoky virů a jiných mikroorganismů.Přesto,že včely náleží k čeledi živočichů,kteří nejméně před 50ti miliony lety obývali naši zemi v nezměněné podobě a stavu,se nepodařilo parazitivnímu nepříteli včelího národa stát se rezistentními,odolnými proti této přírodní látce.

 

Léčivé vlastnosti propolis byly plně známé již ve starověku Egypťanům.Kněží používali tuto látku k mumifikování vysoce postavených mrtvých.Také Řekové ve starověku znali tento výrobek včel.Filosof Aristoteles postavil průhlednou boudu(úl),aby mohl lépe pozorovat činnost včel.Tyto se ale nechtěli jen tak lehce vzdát svého tajemství a pokryly průhlednou stěnu temně zbarvenou substancí,pravděpodobně propolisem.Slovo propolis pochází z řečtiny.Sestává ze dvou slabik Pro a Polis,dohromady to znamená obrana proti městu,a tím poukazuje na to,že tato látka představuje obrannou zeď,která chrání včelí národ zvenčí proti všemožným nebezpečí onemocnění.Tím je vlastně zadokumentováno,že již Řekové ve starověku byli obeznámeni tím,že se této přírodní látce ve vztahu ke zdravému životu včel přikládá velký význam.

 

Propolis nebo také tmelová pryskyřice je hromadným výrobkem včel.Základní substancí této tmelové pryskyřice,severní zemská polokoule se středně teplým klimatem vytvoří směs z vylouhovaných pryskyřic rostlin,zvláště listnatých stromů jako např. topolů,bříz,kaštanů nebo vrb ke kterým včely přidávají vlastní sekrety.Hlavním zdrojem propolis v Evropě,a stejně v sev.Americe jsou poupata topolů z rodu hedvábníkových rostlin.

Rozšířené )zemí 24 známých druhů topolů se rozkládá přes celou severní Ameriku,Evropu,sev.Afriku a Asii přes Dálný východ a sahá tímto směrem daleko přes rozšířené území našich medových včel zatím co v Africe přirozený výskyt propolis překračuje s včelami daleko na jih.

Ruský propolis se skládá ze 65% z břízy,15% z topolů a 15% smíšen z obojího,zatímco ostatní druhy stromů se na něm podílejí jen z 5%.Podle francouzského výzkumu je propolis dalekosáhle identický s výměškem pupenů topolů.V USA hrají svoji úlohu při tvorbě propolis vedle topolů také borovice.Naproti tomu jsou zdroje suroviny tropického propolis ještě velmi neznámé.V Západní Austrálii využívají včely jako zdroj propolis travnaté nádory stromů.Na Havaji šťávu pupenů rostlin druhu Plumeria a také výměty květinových stonků.Propolis může být od včel sbírán po celou dobu jejich letů.V literatuře najdeme údaje že hlavními údobími sběru propolis jsou jaro,léto a zejména podzim.Snůška propolisu je prováděna relativně jen od malého počtu včel jednoho včelství,které se na tuto činnost specializují.Tyto včely ve výjimečných případech vykonávají ještě jiné práce.Tak např. nechají se krátkodobě sběračky propolis odlákat aromatickým,vysoce koncentrovaným roztokem cukrové vody.

Včelí dělnice odebírají pomocí svých sosáčků malé částečky pryskyřicových výměšků pupenů a formují z nich pomocí svých čelistí 10mg těžké lupínky,které ukládají do košíků holeních kostiček.Roční produkce je udávána od 50 do 200g pro jedno včelstvo a dá se nasazením mřížek a nebo vystavením včelstva pod vysoké napětí ještě stupňovat.Shromažďování propolis je zřejmě velmi náročné na čas a bývá příležitostně za účelem obstarávání potravy přeměněna.Ve skladu uložený nashromážděný propolis od dělnic více méně rychle odebrán a rychle přepracován.Je známo,že tendence shromažďování propolis mezi jednotlivými včelími rasami a liniemi je různě silně výrazná.U tropických včelích ras je tvrzeno že žádný propolis neshromažďují,totéž platí o včelách z Afriky.

Včely používají směsi vosku a tmelové pryskyřice k utěsnění štěrbin a trhlin v plástvích proti průvanu a vlhkosti a stejně tak jako ochranu proti navítaným vetřelcům,k zúžení letových otvorů v chladných oblastech a k upevnění pláství.Mimoto bývají veškeré buňky,stejně jako hnízda mláďat a také medový prostor potaženy tenkou vrstvou této substance,což zamezuje růstu hub a jiných mikroorganismů.Ve srovnání s venkovním ovzduším je vzduch uvnitř netknutého včelího poschodí méně silně kontaminováno mikroorganismy.To je zdůvodňováno těkavými součástmi propolis,které mají velký vliv na složení rostlinných mikroorganismů uvnitř včelích úlů.

 

Čerstvě nanesený,příjemně vonící propolis je tuhá masa,měnícího zabarvení od hnědé do červené,někdy až černé nebo zelenavé.Barva je závislá na místě kde byla tmelová pryskyřice sbírána.Odpovídající svému původu spočívá složení propolis velkému kolísání.Při teplotách pod 15°C je tvrdý a křehký,přes 30°C je měkký,pryskyřicové konzistence.Bod tání leží mezi 100-150°C.Chuť je terpentinově hořká,silná,vůně příjemně jemná připomínající vanilin.Propolis je ve vodě téměř nerozpustný,velmi dobře se naproti tomu rozpouští v tuk rozpouštějících rozpouštědlech,jako je aceton nebo chloroform,které jsou pro člověka přece jen těžko snesitelné.Jestliže chceme vyrábět propolisový roztok ve formě tinktury pro lidskou spotřebu,pak se nejlépe k tomu hodí etylalkohol v 70% koncentraci.

 

Chemické složení propolis je závislé na jeho původu a proto v širokých hranicích kolísá.Zhruba se skládá z následujících částí:

Pryskyřice 40-60%,včelí vosk 25-35%,éterické oleje 5%,pyl 5%,organické a minerální látky 5%.Souhrnně bylo v propolis prokázáno na 150 substancí,které ale nemusí být současně v jedné zkoušce zastoupeny.Nalezené obsahové látky se mohou zhruba rozdělit v následující látkové třídy:flavonoidy,terpeny,aromatické karbonové kyseliny a minerální látky.Propolis umírněných pásem zahrnuje podle zeměpisného původu od 40 do 80 různých fenolových substancí.Z toho jsou až 95% flavonoidů,důležité druhotné rostlinné látky s C-15,vystupuj zde kyselina uhličitá v sušině dalece rozšířená,zejména v glykosidicky svázané formě.Podle vědce „Popravka“ rozlišujeme přitom mezi flavonenem,flavonolem a flavanonemem.Tyto substance,které jsou v propolis zastoupeny v různých kombinacích a je jim připisováno velké imunitní zesilující působení.Při studii chemického složení propolis byly objeveny různé etylétery,flakone chrysin,apigenei,galantin,vedle toho také řada terpenoidů zejména acetoxybetulenol.Všechny tyto vazby jsou druhotné rostlinné látky taxonomického významu,to znamená,že studie chemického složení může udělat závěr na rostlinný původ propolisu.Při zkouškách propolis z Havaje nebyly nalezeny žádné fenologické substance.Přesto vykazují tyto zkoušky také neživočišnou aktivitu.

Terpeny jsou v živočišném i rostliném světě daleko rozšířeny a patří k přírodním látkám,které se geneticky odvozují od isoprenu.Jejich složení odpovídá mnohonásobnému isoprenu se souhrnným vzorcem C H .Souhrnná mnohotvárnost terpenů se nachází jen v produktech vyšších rostlin jako např. v éterických olejích,pryskyřicích a balsámech.Několik terpenů plní důležité biologické funkce,jako pigmenty,feromony,fytohormony nebo přírodní insekticidy.Kyselinu obsahující deriváty terpenů jsou např. mentol,kafr.Klasifikace terpenů následuje podle počtu k výstavbě použitých jednotek isoprenů.

V rozsahu látkové třídy aromatické kyseliny karbonové rozlišujeme mezi aromatickými kyselinami v nichž je jedna nebo více carboxylgrupenu,přímo s jádrem svázáno a takovými,které karboxylovou skoupinu s jádrem spojují a dělí na mono,di-,bez hexakarbovou kyselinu.Prvním členem aromatické monokarbonkyseliny je kyselina benzoová,která se jako přírodní látka nalézá v rostlinné říši,zejména na konci 16 stol. Byla izolována suchou destilací benzopryskyřice.U aralymfatické monokarbonové kyseliny stojí skupina karboxylu v postranním řetězci jako např. u kyseliny skořicové jakožto důležité součástí propalinu,jako nejjednodušší aromatické karbokyseliny s nenasyceným postranním řetězcem.V propolis prokázané prvky jsou velmi početné.Vedle minerálních látek jako Natria,Kalia a Kalcia a dalších najdeme také mnohé stopové prvky.V těch se myslí ty minerální látky,které v lidském a zvířecím organismu a rostliném jsou obsaženy ve velmi malém množství,ale mají mimořádný psychologický význam.

 

Byly nalezeny tyto stopové prvky:kobalt,mangan,železo,měď,zinek,olovo.titan a další.

Jednotlivé vazby,které byly v propolis prokázány a z něho také isolovány,je možno rozdělit do následujících látkových tříd:

Aminokyseliny,alipatické kyseliny a jejich deriváty,aromatické kyseliny a jejich zvláštnosti,alkoholy,aldehydy,chalkony,dihydrochalkony,flevony,flavondy,flavonony,alifatické uhlovodíky,ketony,terpenoidy a jejich vazby,cukry,minerální látky

 

Výzkumy snášenlivosti propolisu zaznamenaly předpoklady pro použití propolisu tohoto produktu pro člověka.Z vědeckých výzkumů vyplynulo,že propolis působí na lidský a zvířecí organismus s velkou snášenlivostí.V pokusech se zvířaty se potvrdilo,že propolis nenáleží mezi rakovinotvorné substance.Při podání dávky do 5mg na kg tělesné váhy nevede v žádném případě při klinickém testu k jedovaté reakci s odpovídajícím krátkodobým i dlouhodobým následkem.Množství do 3g propolis na den platí zejména v humánní medicíně za naprosto snesitelnou dávku.Zejména pro těhotné může být propolis používán.Je ale třeba přesto poukázat na to,že propolis u některých lidí může také způsobit nežádoucí alergické reakce.Jedná se přitom často o osoby,které trpí na alergická dráždění např. bronchiální astma,ale také o osoby které alergicky reagují na včelí a jiný hmyzí jed.Až do dneška nebylo spolehlivě objasněno,zda tato reakce na propolis jako taková je vyvolávána určitým proteinem pocházejícím od včel.

 

Vědec „Popravko“ a spolupracovníci mohli dokázat,že substance nacházející se na vnějších částech rostlinných pupenů a jejich šťáv jsou vytvořeny identicky jako odpovídající propolis.Stejně tak ve vztahu k biologické aktivitě bylo pozorováno obojí u obou substancí.Rozsáhlá vědecká zkoumání účinnosti propolisu mohou být shrnuty v následujícím:

 

a)Omezení růstu bakterií:Francouzští vědci mohli dokázat že brzdění růstu bakterií propolisem bylo hlavně způsobené Flavone Galanginem a Pinocebrinem.Vědec „Lavie“ dokázal bakteriostatický efekt propolisem na bacilech „Bacillus subtilis,Proteus vulgaris,Bacillus alvei“.V detailní studii prozkoumal vědec Lindenfelser protimikrobní účinnost 15ti propolisovými zkouškami z různých území USA,které byly sebrány v různých časových údobích.propolisové výtažky ukázaly velmi dobré působení na znehybnění 25 až 29 testovaných druhů bakterií.V jiném pokusu Lindenfelser dokázal účinnost alkoholického propolisového extraktu na zhoubný vliv na vyvolávače onemocnění nového plemene včelstva.Existuje domněnka,že rezistence mnohých rojů včel napadených hnilobou v Americe není geneticky fixována,ale spočívá na specifickém složení propolisu určitých rostlin.Růst brzdící vlastnosti propolisu byly prokázány na následujících bakteriích:Stafylokok,Streptokok,Salmonela,Bacil subtilní,Proteus vulgaris,Escheridia coli,Bacilu alvei

 

b)Omezení růstu hub

O funkčně statickém působení propolisu na různé houby a kvasinky píše vědec Velvet.Zkoumal růst brzdící vlastnosti propolisu na několika plísních a kvasinkách a podal zprávu o dodrých výsledcích zejména u Caudida albicaus,Aspergillus ochraceus,Sacharomycer cerevisiae a Kloeckera apiculata.

 

c)Omezení růstu virů

Vědec Konig(1986)referuje o zřetelném růst omezujícím efektu širokého spektra jak ptačích tak savčích patogenních herpes virů.Řadou testů mohl dokázat,že jen takové látky obsažené v propolisu mohou ukázat protivirové efekty,které se dají odvodit z kávové kyseliny.Pomocí různých chromatografických metod byly poznány tyto antivirové kávové oleje v propolisu v širokém měřítku včetně kávové kyseliny a jiných derivátů.Existovala domněnka,že omezující mechanizmus této substance je třeba hledat v oblasti virově specifických proteinů.Protivirové působení propolisu bylo dokázáno na herpes virech obratlovců a ptáků,a na určité rostlinné viry např.na okurkách a tabáku,tzv.mozaikové viry

 

d)Růst podporující vlastnosti propolisu

Substance obsažené v propolisu působí omezením klíčení semen,nebo na růst rostlin.Tak bylo dosaženo omezení při klíčení rýže,konopí a salátu,stejně tak bylo dosaženo i ovlivnění růstu mladých rostlin.Při zkoumání biologické aktivity různých frakcí propolisu objevili vědci Popravka se spolupracovníky při zkouškách s propolisem na pupenech bříz dva různé typy s různým složením.Zatímco jeden typ“A“ byl nashromážděn na zimních pupenech,byl jiný typ „B“ vytvořen ve šťávě pupenů po zimním klidu v údobí květenství,krátce před vypučením stromů.Růstový test s pšeničnými zrny ukázal zvýšenou biologickou aktivitu typu „A“ ve srovnání s typem „B“.

 

a)Vlastnosti lokálního umrtvení

Lokálně umrtvující vlastnosti propolisu jsou silnější jako např. u kokainu a podstatně silnější než novokain,dnes nejčastěji používaného umrtvujícího prostředku v lidské medicině.

 

b)Protitumorové působení

Důležitou součástí propolisu jsou určité deriváty kávové kyseliny např.Fenylester kávové kyseliny.Laboratorním pokusem byl touto substancí dokázán na zdravých lidských a zvířecích buňkách jedovatý efekt,během kterého byly buňky napadeny vředem.Mezitím byly mnohé další vředovité buňky testovány na citlivost proti CAPE.

 

c)Vylepšení regenerativních vlastností

Farmakologická studia přinesla podporující působení na regeneraci tkání a tvoření jizev.Prokrvovací a zanícení brzdící vlastnosti propolisu jsou větším dílem připsány flavonoidům.

 

d)Ovlivnění imunitního systému

Doprava fagocytosy a zvýšené tvoření protilátek nebo jejich stimulace mají zesílit tělu vlastní imunitní systém.Při potvrzení těchto pozorování by mohl být propolis nasazen k podpoře a zesílení vlastních tělesných obraných sil.Vědci Kiwalkina a Budorkova považují propolis za nespecifický stimulátor imunologických reakcí.

 

e)Protilátková funkce propolisu v lidském organismu

Ruku v ruce s novými vědeckými výsledky bádání bylo diskutováno o tom,že propolis by mohl být jedním druhem neutralizace,odstranění jedu z lidského těla,zvláště se zřetelem na škodlivé emise,životnímu prostředí škodící chemikálie a pesticidy,ale také ve vztahu na těžké kovy jako platinu,olovo,nikl,kandium nebo rtuť.

 

f)Souběžné působení ve spojitosti s humánní medicínou a nasazení antibiotik

Výzkumy ukázaly,že přidáním propolisu účinnost mnohých antibiotik je zesílena.Ozdravné působení Biomycinu,tetracyklinu,neomycinu,penicilinu a streptomycinu proti bakterii streptokoku zlatému bylo po přidání propolisu 10-100krát silnější.Podobné zesilující efekty byly dosaženy také při použití směsi z propolisu a streptomycinu,penicilinu nebo furaginu proti druhům stafylokoků.

 

g)Protiokysličovací vlastnosti

Je známo že propolis brzdí procesy kvašení a plesnivění,nebo je úplně podvazuje,což bylo zdůvodněno obsahem flavonoidů.Toto je zejména u poživatin a v kosmetickém průmyslu ale získává to také na významu v medicíně a biologii.Již Egypťané používali propolis k mumifikování významných osobností a také severoamerikánští indiáni užívali propolis aby své lehce zkazitelné potraviny udržely poživatelnými.Dnes je propolis používán v japonsku ke konzervaci potravin např. hluboce zmražených ryb.

 

Možnosti použití propolisu v medicíně nejsou stavěna žádná omezení,protože nejsou známé žádné negativní vedlejší účinky.Z rozsáhlých v literatuře uveřejněných prací mohou být zhruba shrnuty následující možnosti využití:

 

 

Propolis je silná,výjimečná přírodní látka,jejíž terapeutické a konzervační účinky byly známy již starověkým kulturám.Pryskyřicový tmel našel použití již v Egyptě za času faraónů,Římané jej používali jako léčivo v určitých nemocích a v samém koránu nacházíme pokyny k použití propolisu.Od indiánů sev. Ameriky je známo,že infekce a rány ošetřovali a léčili antiseptickým propolisem.Propolisové-lakové potahy u fresek z Pompejí,čínské a japonské dřevoryty a citlivé malby byly chráněny propolisem před zničením.

Známé jsou filmu podobné vlastnosti při zhotovování laků a nátěrů a zejména při stavbě houslí.Stradivari dosáhl dodnes nepřekonané zvukové kvality svých nástrojů.V poantické historii byl propolis jako léčivo zmíněn v napoleonských válkách,a také v burské válce byla tato látka nasazena pro léčení ran.Průlom propolisu v nové době je vztahován k roku 1973(vědec Aargard),který léčení propolisem vědecky prozkoumal a popsal v mnoha vědeckých studiích a udělal jej znovu známým napřed ve Skandinávii a později i ve střední Evropě.Prostřednictvím obsahových látek přináší propolis mnohostranné terapeutické a technické možnosti použití.Propolis je dnes žádaný prostředek jako nábytková politura,včelař jej používá v lihu nebo acetonu rozpuštěný k nátěru vnitřních a vnějších ploch úlů,hráči smyčcových nástrojů zvyšují propolisem složku kalafuny,uchopení stran smyčce.Propolis je stále silněji používán v kosmetickém průmyslu,zejména při výrobě krémů,želé šamponů,mýdla,mastí a sprejů.Terapeutické využití je možné v lidské i veterinární medicině,mnohostranně.Tak např. jako granulát,v prášku,jako mast nebo rozpuštěný v odpovídající substanci.V závislosti od nemoci se může užívat jako mazání,ústně,v injekci nebo inhalací.Zvláště dobrá snášenlivost u většiny lidí a výjimečně široké spektrum prokazatelných léčebných vlastností dělají z propolisu výjimečně mocnou přirozenou látku s neomezenými možnostmi použití.Přesto nebude propolis pro nejbližší dobu představovat léčivo budoucnosti.Podstatu je třeba vidět v tom,že tato látka neodpovídá přísným požadavkům léčebného prostředku.Od moderního léčiva je vyžadována jednoznačná standardizace,která je možná vznikem z jedné substance,kterou vlastní jednoznačná farmakologie a antibiotika.A protože propolis tyto předpoklady nemůže splnit,může být prozatím používán a brán v úvahu jen jako domácí nebo přírodní léčivo.
Přes toto výše popsané tvrzení mnohostranného působení,není propolis žádným všeuzdravujícím zázračným prostředkem.Zdá se jen jisté,že tato přírodní látka v příštích letech v mnoha oblastech homeopatie,zažije jako léčivo další rozvoj.Vědecká bádání a klinické studie otevřou mnohé oblasti použití a mnohá ještě existující tajemství tohoto prastarého přírodního léčiva pozvednou.Toto vypracování bylo uskutečněno za spolupráce s panem Dr.Helmutem Hornem.