Kupujeme KOI kapra
KOUPĚ KAPRA KOI
Při koupi Koi jsou důležitá některá základní pravidla,která je nezbytné především v zájmu žijícího zvířete potřeba respektovat.Jen málo chovatelů Koi disponuje vyhřívanými vnitřními nebo venkovními rybníky takže privátní nákup by měl být přizpůsoben roční době,aby bylo zabezpečeno bez stresové přizpůsobení zvířete.Když v pozdním jaru noční teplota vody stoupne zřetelně přes 10°C,mohou být podle teploty vody v prodejních místech šetrně umístěni.Důležité ale také je aby zvířata měla dostatek času se do příští zimy dostatečně aklimatizovat.Při koupi ryb se musí dbát na to,aby se ryby v prodejních nádržích normálně chovaly.Nekontrolovatelné plavání a nebo tření ryb mohou být znamením jednání na újmu zdraví.Koupě ryb které se oddělují od hejna a stojí apaticky u okraje nádrže,nebo ukazují nápadné zabarvení se nedoporučuje.Červenání na kůži(zejména na břišní straně)popř. na místě nasazení ploutví,jsou zpravidla poukazem(známkou)stresu z transportu nebo jiného neklidu.Také bakteriální infekce se mohou ukrývat za takovými změnami na kůži.Zduřelé změny na kůži,krvavé vředy a tzv. zježení šupin jsou jisté příznaky bakteriální a virové infekce.Od koupě takovýchto ryb je třeba odstoupit.Velkoplošné kožní světlé povlaky mohou být známkou napadení parazitem.Ryby s vysokou dýchací frekvencí a nebo s nepravidelnými pohyby žaberních skřelí mají problémy s žábry následkem neodpovědně provedeného transportu a nebo boje v neoptimálních podmínkách chovu.Skřele odstávají zřetelně od hlavy a ryby doslova visí těsně pod hladinou a lapají po vzduchu.Od koupi ryb se zapadlýma nebo naopak vystouplýma očima je také třeba odstoupit.
Při nákupu ryb by měly být také na místě dbát na kvalitu vody jak na oko tak na zápach kterým se dá posoudit,stejně jako na hygienický standart v prodejním prostoru.V této souvislosti jsou poznatky krásy co do hodnocení druhořadé,prioritu při koupi musí být ryba především zdravá.Bližší pozorování vyvoleného Koie ke koupi je žádoucí.K tomu je ryba šetrně přesazena do předváděcí vany,pokud možno aby vůbec nemusela být vyndána z vody.Koi může nyní být blíže makroskopicky prohlédnut na viditelné změny.Výše vyjmenované upozornění platí přirozeně,pokud jsou na místě prakticky proveditelná i pro nákup většího množství ryb překupníky.Nejen pro privátní zákazníky,ale především pro překupníky jsou informace od pramene o rybách velmi důležité.Informace o původu ryb(klima domovské krajiny)stejně tak jako podmínky chovu(zvláště hodnota,kvalita vody)u chovatele,ale také případná předběžná ošetření které ryby prodělaly.Bohužel v tomto směru zde platí často lživé informace.Obchody a prodávající,kteří při koupi Koi současně nabízejí jedním dechem léky pro profylaktická ošetření by měli být vynecháni.Bohužel jsou známy případy při kterých byla „pod pultem“prodána antibiotika nutná na předpis,a nebo byla dále předávána více méně „na černo“.
DOPRAVA KOI
Když je jednotlivec Koi pro soukromníka nebo skupina pro překupníka vybrána k prodeji a koupena,musí být ryby chráněně dopraveny na místo určení.V obchodě s okrasnými rybami jsou tyto často odesílány na ohromné vzdálenosti a jiná časová pásma,mimo navyklé prostory a svá specifická prostředí.Přitom nastávají často problémy,které je zejména třeba zvažovat se zřetelem ochrany zvířat.Pro dopravu musí být vytvořeno vhodné náhradní prostředí,které bude odpovídat požadavkům zvířete.Při obchodu velkých zasílaných partií je často velmi obtížné vzhledem na hospodárnost a ochranu zvířat,splnit všechny nutné parametry a uvést je do souladu.K tomu musí být zásadně řečeno,že ryby vinou chybných přepravních poměrů bývají poškozeny a zůstávají problematickými po celý život.Do té míry je a může být z hlediska ochrany zvířat transport ryb plně ve smyslu hospodárnosti realizován.Mnohé zdravotní problémy se kterými pak musíme dlouho zápasit,stojí i když nikoli nepřímo v souvislosti s transportními podmínkami.Důležitým předpokladem pro transport je aby jako základní zásobování byla zabezpečena dodávka kyslíku a tím zajištěna látková výměna i když třeba s nižší intenzitou.
Koi mohou být v podstatě transportováni následujícími metodami:
- V otevřených nádržích,bez zásobování technickým kyslíkem,eventuelně vybaveni bateriovým vzduchováním.Tak mohou být Koi dopraveni ve velkých vědrech s proděravěnými víky.Velikost věder musí pochopitelně odpovídat velikosti ryb a to pouze na krátké vzdálenosti.
- Ve větších transportních nádrží určených pro ryby se zásobováním kyslíkem nahuštěným pod tlakem.Tato transportní metoda je vhodná pro velké vzdálenosti mezi zeměmi.Tímto způsobem mohou být dopravováni i větší kusy Koi.Povolení pro dopravu kyslíkových láhví na doplnění vyžaduje zvláštní povolení dopravce.
- V plastikových pytlích dodatečně dofouknutých kyslíkem.Tato metoda se používá také při zámořské dopravě celých partií ryb ale také při soukromém prodeji privátním zákazníkům.Koi jsou šetrně umístěni do pytle z PVC,který je z 1/3 naplněn vodou.Přebytečný vzduch je z pytle vytlačen a na místo něj doplněn z láhve kyslík pod tlakem.Vrchní díl pytle je zavázán,přičemž je vrch lehce stlačen aby naplnění nebylo příliš přehnané a pytel nemohl při zahřátí prasknout.Pak je vrch ještě gumou utěsněn a položen do vodorovné polohy a uložen do transportní nejčastěji lepenkové krabice
- Nyní musí ryby co nejrychlejším způsobem být dopraveni na místo určení.Transportní odolnost ryb je přesně určena několika faktory:
- Druhem ryby v závislosti na specifiku látkové výměny a přizpůsobení se nepříznivé kvalitě vody
Délkou dopravy
- Zásobování kyslíkem během dopravy
- Stářím dopravovaných ryb-mladší potřebují více kyslíku
- Zdravotním stavem a kondicí přepravovaných ryb
- Stavem výživy-před dobou transportu je vyhladovění a vytrávení nevyhnutelné.U kaprovitých může trvat až týden,než ryba vytráví(než má prázdná střeva)Při nákupu musí být upřesněna doba posledního krmení a popřípadě prodloužena doba trávení
Množství vody v pytli musí být takové,aby ležící ryba byla celá ponořená a nad hladinou byl kyslík s větší dotykovou plochou
Hustota osádky při transportu-mnoho ryb znehodnocuje kvalitu vody
Pozor na teplotu vody a vzduchu.Ryby jsou velmi teplotně měnící se zvířata,jejichž aktivita je závislá na spotřebě kyslíku která zase přímo souvisí s teplotou vody a vzduchu.
Pozor na pohyb vody během transportu.Vydýchaný kysličník uhličitý je těžší jako kyslík a hromadí se nad vodní hladinou a tím je kyslík blokován .Proto při delší dopravě by mělo být s pytlem pravidelně hýbáno.
Neodborně provedené rybí transporty vedou ke stresovým situacím a tím i ke zvýšené napaditelnosti nemocemi.Stres během dopravy úzce souvisí s výše uvedenými faktory a může být dodatečně minimalizován s dále uvedenými opatřeními,které směřují zejména k tomu povzbudit látkovou výměnu zvířat.Spotřeba kyslíku bude v tomto případě zmenšována a transportní voda nebude tak zatěžována výkaly.
- Ryby budou během transportu zatemněny.K tomu by měl být pytel z PVC uložen do lepenkové krabice a ještě lépe do styroporové nebo lepenkové bedny.V případě že není žádná bedna k dispozici je možné při transportu autem pytel položit do kufru a zatemnit aluminiovou folií nebo přikrývkou.Použití styroporové bedny nebo hliníkové folie chrání zároveň ryby proti kolísání teploty.
- -Přidání kuchyňské soli do transportní vody(asi 0,2% u mladých ryb až 0,5%) zabraňuje abnormálnímu odhleňování ryb a tím také tvoření pěny na vodě.Sůl oživuje a uklidňuje ryby a vede k jemnému rozdělení kyslíku ve vodě.Podle snesitelnosti je možné provést před transportem 1%tní předlázeň po dobu ½-1hod.
- Umírněné dósované přidání nezávadného narkotizačního prostředku(např. Tricain),který uvede ryby do klidného stavu jako sedativum může být výjimečně použito při dlouhém transportu.Spotřeba kyslíku tímto opatřením podstatně klesne.Opatrnost je přece jen na místě.Některá anestetika mohou při trvalém nasazení poškodit ledviny nebo játra.
- Snížení teploty vody po dobu přepravy působí rovněž positivně.Na jedné straně vede k poklesu látkové výměny,na druhé straně chladnější voda pojme více kyslíku.Pro možné problémy přizpůsobení se jeví tato metoda u okrasných kaprů podle země původu ne vždy vhodná.Teploty vody v původních provozech jsou často značně vysoké takže teplotní změna musí být provedena velmi zvolna.
- Šetrná příprava převozu a odeslání od chovatele bez mezistanic by mělo být zásadou.
- V praxi jsou také příležitostně nasazována antibiotika k uklidnění do přepravní vody.Toto je ale třeba pro možnost rezistence třeba odmítnout.
- Nevýhoda transportu v pytli spočívá v tom,že se jedná o uzavřený systém,ze kterého plyny nemohou unikat.Panuje zde nadbytečná nabídka kyslíku a kysličníku uhličitého,který může v Konečné fázi vést k onemocnění plovacího měchýře a k poškození kůže a žaber.Také dochází k silnému odhlenění ryby,což zase vede k tvoření pěny na hladině vody.Při vysokém počtu osádky vznikají během dalšího transportu problémy pro vysokou náročnost na látkovou výměnu,nedostačující zásobování kyslíkem,nedostatečně vyhladověné ryby,které mají dlouhodobé následky po ukončení přepravy.Ryby nemohou v průběhu transportu vylučovat odpadové látky a tím dochází k sebeotravě.Následkem jsou také časté záněty žaber a jejich změny.
Maximální množství dopravovaných ryb je diktováno spotřebou kyslíku.K tomuto účelu jsou v literatuře uváděny velmi rozdílné údaje.Hodnoty kolísají mezi 20 ml až 80 ml kyslíku na kg tělesné váhy za 1 hod. při 18°C.Ani jediné úplné poklesnutí spotřeby k vypočtenému dopravovaného množství není vůbec přípustné.Kolik Koi může být beze škod přepravováno je více méně závislé od výše uvedených faktorů,které určují snesitelnost přepravy,přitom musí být uváženy pojistná opatření proti nepředvídaným průtahům dopravy.Po příchodu ryb po delší letecké přepravě musí být změřeny hodnoty vody(pH,amonium,nitrit,nitrat)a toto měření zadokumentováno.Chybně provedené transporty je třeba ihned reklamovat a s pomocí odpovídajících měřených údajů nebo také prohlídkou stanoveného zdravotního stavu ryb tento doložit.Na základě evropských předpisů musí být provedeny úředně zkušební lékařské kontroly při překročení hranic třetích zemí u živých ryb.Při importu okrasných ryb letecky do Německa se toto vždy provede zejména na letišti ve Frankfurtu.Zde se provádí přezkoušení životnosti rybích zásilek a bohužel často dochází k průtahům.Vzhledem k okolnostem je výhodnější úředně lékařské kontroly provádět na místě určení abychom se vyhnuli jednání na újmu zdravotního stavu dopravovaných ryb ohroženého dobou trvání přepravy a těchto prohlídek.
Systém schopnosti přizpůsobení
Po úspěšném převozu jsou ryby přesazeny do nového životního prostředí.Přivykání na nový systém by mělo být pokud možno pomalé a opatrné.Na druhé straně ale je třeba ryby co nejrychleji pokud možno zbavit zatížené(opotřebované)přepravní vody.Pro nádrže obchodníků je to naprostá nutnost,přijaté ryby nasadit do tzv. karanténní nádrže.Zde mohou ryby být delší čas pozorovány a případně na lékařské doporučení také ošetřeny.Tak zv.vstupní prohlídky u větších partií jsou jen doporučitelné.Varujeme před profylaktickým použitím antibiotického a protiparazitálního ošetření bez lékařského dobrozdání.Jednorázová oživovací solná koupel je naopak doporučována.Karanténní zařízení musí mít zaběhnutý biologický systém který vyžaduje stálá osádka s tzv. „pilotními rybami“.Karanténní údobí nesmí být vzhledem k dlouhým inkubačním dobám nakažlivých nemocí ryb příliš krátké.I soukromým chovatelům by měla být karanténní nádrž smysluplná,protože je finančně a prakticky dostupná.Podle délky přepravy a dané situaci v transportní vodě a v původním zařízení musí si ryby pomalu přivykat na poměry ve vodě kde budou nyní drženy.Zde by mělo být předností možnost měření vodních parametrů(především teplota,obsah kyslíku,pH,amoniak,nitrit a nitrát)jak v transportní tak i v nové domovské vodě.Při etapě přizpůsobování se by mělo být chování ryb v každém časovém údobí pečlivě pozorováno.Pytel s došlými rybami by měl být položen na domácí vodu aby se obě teploty srovnaly.Změna teploty ze studené na teplou vodu je rybami lépe snášena jako změna z teplé na studenou.Kapři v dobré kondici mohou stoupnutí tepoty o 5°C nebo poklesnutí teploty o 3°C za dobu 30 minut bez problémů zvládnout.Bohužel Koi po únavné a dlouhé cestě nejsou nikdy v tak dobré kondici a teplotní přizpůsobení musí proto probíhat značně zpomaleně.Nakonec přepravní pytel který je pod tlakem naplněn kyslíkem po určité době propíchnut aby přetlak pomalu vyprchal.Nakonec je pytel otevřen a nadále ponechán volně plavat.Aby se i voda v něm mohla odplynovat.Nyní mohou být provedeny určité zkoušky transportní vody.Pak teprve v oddělené nádrži může dojít ke smíchání vody z pytle s vodou v nádrži takové která je podobná té ve které budou chovány a je možné přitom vodu provzdušňovat.Potom za stálého pozorování je možné ryby přenést do nádrže ve které budou chovány.
Doporučuje se rovněž opatrně začínat s přikrmováním.V této souvislosti mají velký význam informace zasilatele o domovských zvyklostech krmení ryb ale případně také o eventuelních předběžných léčeních.O krmení Koi bude pojednáno později v příručkách.Hustota osádky nesmí být při novém osazení příliš vysoká.Kvalita vody musí být v době nové osádky optimální,to předpokládá že filtry a ostatní technické zařízení budou bezchybně fungovat.Mnoho problémů mohlo být vyvoláno nepříznivými životními podmínkami,vysokou hustotou osádky nebo nedostatečnou kvalitou vody.Jestliže ryby mají dobrý příjem potravy,jsou vitální a výsledky různých vyšetření nedávají důvod k dalšímu trvání karantény,je možné ryby po nutných opatřeních přizpůsobení pustit do normálního systému nebo u překupníka do prodejní nádrže.Nedoporučuje se jednat podle motta:“Dnes přišli ryby z Japonska a zítra tu jsou první kupci“,to by bylo příliš velké riziko,hněv je zde naprogramován.
Co dělat nastanou-li problémy?
Každý přítel Koi věnuje svým rybám zpravidla pravidelnou pozornost.To má velký význam pro včasné rozeznání nesrovnalostí.Odchylky od normálního chování mohou ukázat nebo se projevit ztrátou chuti k jídlu,ale také změny v chování jako tření,těžké dýchání,ležení na dně nebo zvětšení objemu břicha.Mohou se zakalit barvy nebo kůže potáhnout povlakem,mohou vystoupit oči z důlku nebo naopak zapadnout.Mnohdy vředy zpozorujeme tehdy,když rybu obrátíme břichem nahoru.Při vší pozornosti bychom neměli zapomenout že může nastat prostá příčina změn jako např. doba tření u jikernaček v jarních obdobích a není to žádná břišní vodnatelnost.
Zde platí první pravidlo:Žádná panika.Nechte nasadit medikamenty po stanovení skutečné diagnosy.Začne-li někdo s otázkami na různé „odborníky“,obdrží často různé návody které neusnadňují rozhodnutí co dělat.Nebo zdánlivě jednoduchou radu.Vezměte „Baytril“!To je ale špatná cesta,která vede nejčastěji ke katastrofě.Nejen že nemoc ryby není léčena,ale ještě jsou dodatečně rezistentní bakterie zataženy do těla ryby,do filtračního systému,které později záměrně nasazený,snad nutný,Baytril přežijí.Vyléčení ryby při těžkém bakteriálním onemocnění je pak často nemožné.Důležitou informací je vždy kvalita vody.Pravidelná denní kontrola obsahu kyslíku,teploty vody a vzduchu,hodnoty pH,amonia,amoniaku a hodnot nitritu dávají informaci o faktorech stresu,které mohou vést k onemocnění ryb.Výměna vody nebo dočasné redukování krmného režimu až do jeho přerušení mohou postačit k tomu aby byly odstraněny symptomy nemoci bez nasazování léků.Při ztrátě chuti může oživujícím způsobem pomoci jednoduchá prostá solná lázeň,po které ryby často začínají přijímat potravu a stojí si lépe.Také přídavné dodání vitamínů pomůže za jeden,dva týdny rybám v případě,že se jedná o stres.Na příklad to platí na jaře,kdy denní a noční teplota kolísá a ryby se probudily ze zimního klidu.Nepomohou-li všechny vlastní opatření a vylepšení životního prostředí,doporučujeme přivolat na pomoc odborníka přes nemoci ryb.Volba seriozních adres bude uveřejněna v dalších našich časopisech.Uvidíte že ostatně v celém Německu je k dostání rada i pomoc.
Cesta k přesné diagnoze
Nejlepší možnost jak stanovit nejlepší skutečnou diagnosu je diagnostické usmrcení nemocné ryby z hejna.Na této rybě mohou být stanoveny dále a hlouběji vedoucí průzkumy,můžeme se podívat do jejího nitra.Přirozeně tato metoda je pro drahocennost a vřelý vztah k rybě tou poslední,krajní cestou a východiskem.Většinou existuje možnost současně s klinickým obrazem a po krátké narkoze odebrání vzorku posoudit něco o příčině onemocnění a zavedení cílené terapie.Musíme především si být vědomi že zejména interní onemocnění se nedají vždy přesně zjistit.Při zkoumání jedné živé ryby lze bohužel ohodnotit pouze kožní stěr,výplach žaber nebo výtěr střevního traktu.Zcela důležitým pro vyšetřujícího je vždy dostat předběžnou podrobnou zprávu,informaci o hodnotách vody,eventuálnímu přikoupení ryby,potravě a množství potravy,medikamentální předběžné léčení a časový průběh onemocnění.Hledá-li rybu k prohlídce a průzkumu pak by to měla být taková,která je nejvážněji nemocná a vykazuje takové příznaky,které jsou viditelné i u ostatních ryb.Již uhynulé ryby,které by měly být zkoumány,musí být co nejrychleji z vody vyndány a neprodleně zabaleny do velkých novin nebo ručníku a uschovány do lednice nebo mrazáku.Prosím plastikové lahve a vzduchové uzávěry vyloučit protože tyto rozkladové procesy u ryb rasantně urychlují.Ryby které mají již bělavé žábry nejsou k průzkumu více potřebné.Omezená možnost diagnosy nastane také když někdo uhynulou rybu jak to jen jde zmrazí.Zkoušky na živých rybách by měli být provedeny po předběžném telefonickém oznámení,rychlou cestou dopravenou na místo výzkumu rybích nemocí.
10 Důležitých otázek výzkumníka:
- Kdy začali první příznaky
- Jak vypadají první náznaky onemocnění
- Bylo tehdy známo narušení filtrační techniky ,počasí,výměna vody,problémy s řasami,výstavy Koi,nebo hodnoty vody.
- Jak dlouho jsou již ryby v rybníce nebo nádrži
- Byly dány dohromady ryby koupené u různých majitelů
- Byly pravidelně měřeny hodnoty vody(pH,teplota,amoniak,amonium,nitrit nitrát)
- Co již bylo proti problému zkoušeno
- Co a kolik bylo zkoumáno
- Které ryby jsou nemocné a kolik
Laboratorní výzkum
Co všechno může být v laboratoři zkoumáno?Ve stěrech z kůže a žaber mohou být pod mikroskopem objeveny vnější paraziti a posouzen stav žaber.U částí usmrcených zvířat může být provedeno parazitologické vyšetření jater,ledvin, sleziny plovacího měchýře a střev a může být proveden i bakteriologický výzkum.K tomu je materiál orgánů umístěn na živnou půdu a v průběhu příštích dní v případě že může jít o bakteriální onemocnění se projeví druhy bakterií nebo jednotlivé kolonie bakterií,které pak po poradě s odborníky mohou být upřesněny pomocí metody biochemických testů.Pomocí těchto kolonií můžeme se odhodlat k provedení existenčního testu,který zprostředkuje nejlépe účinná a neúčinná antibiotika a nebo doporučí chemoterapii.Obrázek 8 ukazuje výsledky antibioprogramu.Velký kruh kolem testovacích plotének znamená že nárůst bakterií prostřednictvím živné látky je brzděn a že tato terapie slibuje dobré léčebné účinky.Všechny rybí orgány i z jemných tkání mohou být histologicky zkoumány.Proto je třeba kousek orgánu fixovat formalinem a ponořením do parafinu,velmi tence rozřezat a obarvit speciální barvou.Pod mikroskopem je pak možné na těchto tenoučkých řezech pozorovat zánětlivá onemocnění a přesně určit vředovitá onemocnění.Pro virologické vyšetření potřebujeme buňky,nemusí být od Koi ale mohou být i od konzumních kaprů.Složitými metodami mohou být buňky chovány v určité kultuře a tam rozmnoženy.Na tyto buňky se přenese materiál nemocných ryb a je-li na nich virus k dispozici,pak se může na těchto buňkách rozmnožit,jakmile jsou tyto infikovány.Protože rozmnožení viru vede k zániku napadených buněk,je možné po několika dnech na kultuře rozpoznat otvory a pomocí specifických metod virus izolovat a identifikovat.tyto metody vyžadují speciální laboratoře a jsou relativně drahé.Na štěstí jsou nutné u Koi nebo kaprů tato zkoumání jen tam když patologické změny vlivem jarní virozy se projeví u kaprů krvácením všech orgánů,případně břišní vodnatelnost a bakteriologický výzkum probíhá bez růstu bakterií.Všechna ostatní virová onemocnění kaprů jsou jednoduše poznatelná na patologických vnějších projevech.Pomocí starších analytických zkoumání mohou být splodiny v tělech ryb i po měsících v omezených množstvích zjištěny.Tato komplexní vyšetření mohou být důkazem neodborného zacházení s chemickými léčivy a antibiotiky,které rybám spíše škodí než prospívají.