Vodní park Čabárna Lážnovský

 

Přáním každého majitele rybníku je mít vlastní kapry Koi krotké na ruku.Při každé návštěvě je ukazováno jak přítulní mohou Koi být.Je možné srovnávat naše miláčky v rybníce se psem?Přijdou na zavolání nebo jen z touhy po žrádle?Když jako vlastník psa zavolám na svého Waldiho,pak ke mne přijde i když pro něj nemám v ruce pamlsek.Myslí naši Koi stejně?Nebo mohou naše ryby vůbec myslet a poznat svého majitele rybníka?Vidí rozdíly v obličejích nebo rozpoznávají svými smyslovými orgány jednoduše jen různé zvuky nebo vlny?Jednají lososi jen z čistého instinktu,když se dostaví na stejná místa k vytření přes tisíce km vzdálená?Toto téma je velmi komplexní a mnoho jiných si na něm pravděpodobně vylámalo zuby,aby toto přenesli do zkušenosti.

 

Já věřím,že naši Koi jednají pouze z instinktu a nikoli z pocitů.Také dlouhodobá paměť u našeho psa zůstává zachována,protože savci mají mnohem úplnější mozek než naše ryby.Přesto se mnohdy stávají obdivuhodné věci.I u mne v rybníce byl jeden Koi,který jenom jsem se objevil na břehu rybníka,ke mně připlaval.U mé paní nebo mých dětí se držel vždy ve větší vzdálenosti.Spočívalo to snad v tom,že gril byl vzdálen od břehu jen několik metrů a ryby měli přede mnou proto respekt a chtěli se pomazlit?

 

Často jsem tázán,jak ochočit Koi na ruku.Často slyším:“Moji Koi jednoduše nikdy ke mně nepřiplavou a já již ztrácím trpělivost“.Mnohdy také pomáhá poukázat na nebezpečí při krocení na ruku,nebo na krmivo.Představte si,že Koi připluje ke každému kdo se přiblíží do blízkosti rybníka.Tím každým myslím i kočku a dravce.Myslím že dravec(pták)jen proto přilétá k našemu rybníku,že se nemusí namáhat,aby si přišel na svoji svačinu.Ve volné přírodě nejsou ryby tak „hloupé“,aby přišli ihned ke kraji když je nějaký návštěvník blízko.Ve skutečnosti jsou také takoví milovníci Koi,kteří úmyslně neučí své Koi na krmení z ruky.Přesto je větší část těch,kteří jsou šťastni,když mohou své kapry Koi poškrábat.

Vyzkoušejme několik triků a zkušeností vypočítat jak je možno takového úspěchu dosáhnout.Nejdůležitější je to vytvořit u rybníka stabilní rovnováhu.Hladina musí být netknutá a kapr Koi se musí veském prostředí dobře cítit.Nepomáhá,když máte nejlepší kvalitu vody a soused již 5 měsíců každý den v bezprostřední blízkosti rybníka opracovává bucharem půdu.Tento hluk znamená stres a mohu vám zaručit,že Koi k vám nepřiplují.Stres je faktor,který by měl být minimalizován,ale i zde mohou být výjimky.Provozuji obchod s Koi a téměř každý den přicházím s keserem.Přesto jsou moji kapři Koi krotcí a přijdou k ruce.

 

Při následujícím typu není žádná záruka,že Koi budou krotce přijíždět.V mém rybníce se vždy vyskytuje tak zvaný kormidelník,“vedoucí hejna“.Když jsou všichni Koi vylekaní často pomáhá koupit si u svého obchodníka jednoho Chagoie nebo Otchibu Shigure,nebo Sarogoje.S největší pravděpodobností tento kus ve vašem rybníce potáhne všechny s sebou a bude se starat,aby se v budoucnu vaši Koi nechali hladit.Jestli s touto metodou nebudete mít úspěch,nebo nejste připraven si dalšího koupit,tak to zkuste jednou s párem pamlsků.Už jste někdy krmil závitky bource morušového nebo SHRIMS.Když ne tak to tím zkuste.Důležité přitom je,že si musíte udělat čas,krmivo předkládat na stejném místě.Nechejte na počátku svoji ruku ve vodě vedle krmiva.Nepokoušejte se z počátku hned Koi dotknout.Najednou se jeden sám odváží a dotkne se vaší ruky.“Trpělivost je cnost“ a to platí i zde.Také žížaly jsou dobrým pamlskem.I tímto se to může zkusit.

Poněkud tvrdší metoda je,ponechat své kapry Koi jednoduše po určitou dobu hladovět.Po několik dní nedávat žádnou stravu.A pak hledat příležitost aby Koi byli nuceni přijít do kontaktu s vaší rukou,aby se dostali ke krmivu.Když se to nepodaří,pak počkat s krmením delší dobu…..najednou přijde některý hladovec a zobne krmivo z vaší ruky.Nepomůže ale nic postát u rybníka 2 minuty a pak ztratit trpělivost.Udělejte si čas.Ne nadarmo máme zde co dělat s nejkrásnějším hobby na světě.tento rok jsem měl jednoho Soragoje,jednoho Hariwake,kteří se starali o to aby ostatní obyvatelé rybníka byli krotcí.Nepotřeboval jsem žádný keser abych mohl z rybníka rybu odchytit.Šlo to vše jednoduše pouhýma rukama.Když tito byli prodáni bylo v rybníce poněkud neklidno.Jednotlivě připlul některý Koi ale nebylo to již tak jako předtím.Pak jsem vybral z jednoletých přibližně 10 německých Chagoi a něm.Otchiba Shigure,které jsem chtěl nechat vyrůst.Tito přišli tedy do velkého rybníka.3 dny se schovávali a nestýkali se důvěřivě aby plavali s velkými Koi.Příští den plavali všichni najednou divoce kolem rybníka.Přiblížil jsem se a všichni malí ihned přijeli blíže ke mně.Vzal jsem lupínkové krmivo a chtěl jsem mladíkům dát jejich dávku.Těžká opovážlivost,jedinou šupinu zasunout do úst 18 cm dlouhých Koi.Již den nato byli všichni Koi zde.Zejména ti více plaší,kteří vždy jenom po jedné šupince vyhlíželi a ihned po pohlcení se potopili,nechali se poškrábat.Podivuhodní,ale ne vždy,jsou ti největší,které ostatní Koi přimějí k tomu aby se přiblížili.Tentokrát to byli ti nejmenší.

Toto mělo být pomocné stanovisko,aby se také splnilo vaše přání o krotkých Koi.Já byl také jedním z těch,kteří 2 roky museli čekat,abych dostal prvního kapra Koi k ruce z rybníku.Někdy se to stane náhodně samo od sebe…….