Vodní park Čabárna Lážnovský

V posledním Klan Koi magazínu (3/2003)bylo popsáno jak u ryby ovlivňuje teplota,kyslík,dusík a kysličník uhličitý životní procesy.V této části profesor Dr.Šrekenbach vysvětluje souvislosti mezi hodnotami pH,sloučeninami dusíku,amoniakem a kyselinou uhličitou a také vysvětluje význam kondice a výživy ryb.

 

Velké(silné)odchylky koncentrace iontů vodíku od neutrálního rozsahu,vedou u ryb k vážným škodám,které zasahují zejména žábry.Při hodnotách pH větších 5,5(u kaprů)popřípadě větších 4,8(u pstruhů)dochází k tzv.kyselé nemoci Acidose,která způsobuje krupicový potah,zhnědnutí epitelu a koagulační nekrosu tkáně žáber.Zvýšení hodnoty pH na 9,2(u pstruhů) popřípadě 10,8(u kaprů) vede k louhovaté nemoci tzv.Alkalose,která je spojena se silným tvořením hlenu až k vyčerpání hlenových buněk,a k hypertrofii a nekrose tkáně žáber.Již před dosažením kritického snížení popř. zvýšení hodnoty pH a nápadného symptomu,reagují ryby stejně jako při Acidose,stejně jako při Alkalose,změnami v rovnováze kyselinové základny v krvi.V kyselém rozsahu dochází k lehké Acidose a v alkalickém rozsahu k manifestační Alkalose krve.Při tom bude protipůsobit tendence k Acidose prostřednictvím zvýšeného vylučování CO2 a tendence k Alkalose se zvýšeným vylučováním bikarbonátu.Přesto má snížení popř. zvýšení hodnot pH hojné fyziologické důsledky na funkci enzymů,elektrolytické a vodní kvality na vylučování a případně vnikání amoniaku a dusičné kyseliny přes žábry.Mezi pH hodnotami vody a škodlivostí amoniaku existují proto úzké záměnné vztahy.Pod vlivem vysoké hodnoty pH 8,5 až11,která může nastat při vysoké asimilaci vodních rostlin a řas v rybníce nebo při CO2-jakožto výsledku technického větrání může vylučování amoniaku rybami,které probíhá z 90% přes žábry může být také dalece omezeno,že dojde k sebeotravě amoniakem(NH3 antotoxikace)Samootrávení vysokými hodnotami pH je odvislé rozhodně od zálohy energie a výživy ryb.Narůstá při vysoké dodávce bílkovin následkem rostoucího NH3 vylučování žábrami.Vyvážená energie(dodávaná proteiny obsaženými ve stravě)předchází proto samo otrávení ryb při vysokých pH hodnotách vody.Škodlivost hodnot pH závisící od NH3 samootrava odpovídá symptomům otravy amoniakem zvenčí.

 

Od procesu mikrobiologické Amonifikace,nitrifikace a denitrifikace v přírodních vodách ,rybnících,zařízeních akvakultury vznikajících a nebo zvenčí zanesených sloučenin dusíku mohou být ryby poškozeny zejména amoniakem(NH3) a kyselinou dusičnou(HNO3).Význam amidů nebo Anininu které se krátkodobě vyskytují ve vodě  nebyl pro ryby dosud dostatečně objasněn.Výzkumy ukazují,že teprve vysoké koncentrace ke kterým ve vodě většinou nedochází vedou k poškození ryb.Nitráty NO3 jsou podřízeného významu a jsou od většiny druhů ryb i ve vysokých koncentracích tolerovány.V uzavřených vodních okruzích nemají dokonce koncentrace 1500 mg NO3/l u kaprů žádné negativní následky.U jiných druhů ryb by naproti tomu neměla koncentrace překročit 100 až 200 mg NO3/l jako bezpečnostní hranice.Při mikrobiologické redukci nitrátů případně při denitrifikaci vznikající molekulární

dusík uniká volně do vzduchu.

 

Amoniak(NH3) je obsažen ve vodě v závislosti na disociační rovnováze mezi hodnotou pH,teplotou,tvrdostí vody,obsahu soli a hydrostatického tlaku na jedné straně a amoniem(NH4) na straně druhé.Vyskytuje se ve vodě jako rozpuštěný plyn.Na základě jeho výjimečně snadné rozpustnosti a dobrého pronikatelného účinku(schopnosti)může amoniak proniknout přes žábry do rybího organismu.Mimoto je tato dusíkatá sloučenina od všech druhů ryb,které vylučují amoniak přes žábry jako produkt látkové výměny a výměny bílkovin,odevzdávána do vody.Vylučování na žábrech je rozhodně závislé od koncentrace amoniaku a na pH hodnotách vody.

Výzkumy ukazují,že při stoupajícím obsahu NH3 ve vodě zvyšuje koncentraci NH3/NH4 v krvi ryb.V závislosti na výživě a celkového zatížení nastupují poškození krve ryb při hodnotách koncentrace NH3/NH4 větších 0,22 mmol/l.Přitom dochází k zvýšení spotřeby kyslíku,k zvýšení srdeční frekvence a krevního tlaku,stejně tak ke snížení tlaku kyslíku v krvi a rozsáhlého poškození kvality krve.Protože jedovatost amoniaku bývá různými vlivy značně zesilována nebo zmenšována,bývají udávány značně rozdílné hraniční hodnoty.Zatímco dobře energeticky zásobované ryby snášejí beze škody i vyšší koncentrace NH3,nastupuje v situacích nedostatku energie k podvýživě,nebo při působení jiné zátěže,zvýšená napaditelnost.Se zřetelem na zvýšenou citlivost bývají hraniční jistoty doporučovány od 0,006 mg NH3/l(pro nakrmené pstruhy) až do 0,01 mg NH3/l(pro větší pstruhy) a 0,02 mg NH3/l pro kapry.Vědci Schreckenbach a Spanenberg vylučují poškození ryb i při delším působení v uvedených koncentracích.

 

Kyselina dusičná je ve vodě obsažena v hodnotách podle teploty,tvrdosti vody,obsahu soli a hydrostatického tlaku v závislosti na kolísající rovnováze s nitritem(NO2).Její podíl narůstá v protikladu s přibývajícím amoniakem při klesajících hodnotách pH.Kyselina dusičná(HNO2)proniká cestou žaber do krve ryb když je hodnota pH vody nižší jako krve a v organismu se přeměňuje v nitrit.Poněvadž kyselina dusičná zasahuje rybí organismus svou koncentrací ve vodě nejenom proporcionálně,může docházet k jejímu příjmu i jinými cestami popř. ve formě isolovaného NO2.Tak může být v krvi ryb dosaženo až 70krát vyšší koncentrace nitritu jako ve vodě.Klíčovou roli mají při tom chloridové buňky žáber,které se chovají proti nitritu obdobně jako proti chloridu.Je proto pravděpodobné,že jako HNO2 tak také NO2 jsou pro ryby jedovaté.Otrava ryb oběma sloučeninami N jako otravné faktory ovlivňování byly současně dokázány Meineltem(1997).Pro posouzení škodlivosti NO2,popř. HNO2 pro ryby ve vodách rybníků,nádržích a akváriích má zjištění podílu kyseliny dusičné rozhodující význam.Při zachovávání bezpečnostních hranic hodnot o 0,0002 mg HNO2/1l(pstruzi) a 0,0004 mg HNO2/1l(kapři) nemohou být při samotné koncentraci NO2 do 40 mg/1l žádná negativní ovlivnění zdravotního stavu ryb zjištěna.Toxicita HNO2 závisí podstatně také od fyziologického stavu ryb.Tak např. se ukazují kapři při vysokých teplotách vody po přezimování jako podstatně citlivější proti HNO2 jako při ochlazování.Jedovatost kyseliny dusičné bývá při změně alkaloidů a acidonů v krvi narůstá,jak k tomu dochází např. při nedostatku kyslíku,při změnách pH a chloridu,nedostatku nebo přebytku CO2 a při stresu.Kyselina dusičná a nitrit způsobují v organismu ryby metanoglobinemii která omezuje transport kyslíku do krve.Normálně je v krvi pstruhů a kaprů k dispozici kolem 5% hromadného hemoglobinu jako metamoglobinu,což je stále enzymaticky opět redukováno na hemoglobin.Nárůst na 10% poukazuje na otravu HNO2/NO2,přestože teprve při koncentraci vyšší 25% jsou ryby zřetelně ohroženy.Přitom dochází k poškození na jaterních buňkách,k omezení energetických rezerv stejně jako ke zvýšení obsahu laktátu.Těžké otravy se projevují na poškození krevních buněk,na zduření,fialovění a hnědnutí žáber.Při dostatečném zásobování kyslíkem,vysokém obsahu askorbinové kyseliny v krmivu,metylenové modři nebo koncentraci chloridu(NaCl,CaCl 2)až k hodnotám ClNO2-N v poměru 1:8(u kaprů)a 1:7(u pstruhů)ve vodě bývá (HNO2/NO2-jedovatost)podstatně zabrzděna.

 

Schopnost ryby přizpůsobit se nepříznivému nebo měnícímu se prostředí závisí rozhodující měrou v průběhu jejího života mimo toto prostředí na výživě,na přivyknutí a získané kondici.Disponují-li ryby vysokou kondicí a dostačujícími rezervami energie,podaří se jim také za nepříznivých podmínek životního prostředí zachovat si po dlouhou dobu všechny důležité životní funkce.Různá zatížení životním prostředím způsobují  např. u mladých kaprů velmi různou spotřebu energie od 10 do 60%,při čemž především prudké zvýšení teploty a nedostatek kyslíku způsobují enormní ztráty energie.Nedostatečná kondice s omezenými zásobami energie a tuků u ryby(menší 4 MJ/kg)vedou naproti tomu v zatěžujících situacích často k energetickým nedostatkům.Jestliže mohou ryby v prvním chovném roce ddo podzimu nashromáždit jen méně než 5% všeho tuku,nebo jen nedostatečné množství esencových tukově vysoce nasycených kyselin,nastane zvláště po jejich přezimování a opětovnému oteplení nebezpečí zvýšené napaditelnosti všemi zátěžemi.Že přitom nastupuje syndrom energetického nedostatku projevující se bezúčelným otáčením,při kterém ryby bez nápadných poškození plavou sem tam jakoby v šoku.Při vysoké kondici se daří rybám s hromadnou tělesnou energií větší 7 MJ/kg rybí masy početná zatížení energeticky dobře kompenzovat ani by došlo k poškození nebo onemocnění.Přiměřená výživa ryb ve vodách,rybnících,vodních zařízeních vytváří tímto podstatnou základnu pro dobrou kondici a velkou odolnost proti zátěžím vlivů životního prostředí.Stav výživy a kondice mohou být velmi dobře vyhodnoceny na celkovém energetickém potenciálu a celkové tělesné hmotnosti ryby.Z rozsáhlých souhrnných tělesných analýz jsou dnes u nejdůležitějších sladkovodních ryb známy hrubé obsahy energie.Mohou být jednoduše vypočítány podle sušiny celkové tělesné koncentrace.